Dějově bohatá kaskáda situací v podobě audiovizuální instalace od Lunchmeat Studia je sjednocujícím elementem celé výstavy. Pět dílčích scénářů; ironizujících balad z prostředí online callu je vyabstrahováno do hyperboly v náladě toxické pozitivity.
Multimediální intervence monumentalizuje prožitek prostřednictvím vícevrstevnaté vizuální a zvukové zkušenosti. Imerzivní dílo se svébytně formuluje jak prostřednictvím vlastního námětu, tak intenzivním prostupováním artefakty ostatních umělců.
Autorská vize se podobně jako jiné projekty kreativního studia vztahuje k proměnám společnosti a nejrůznějším socioekonomickým vlivům. Prostřednictvím třicetikanálové zvukové kompozice na bázi situačního principu a dílčích komentářů na digitálních displejích doslova vyhlašují „The last call“ (Poslední výzvu).
Její tvůrčí pointou je postupná motivace návštěvníka, aby se účastnil či spolupracoval na zásadních tématech soudobé společnosti. Akcentuje se potřeba uvědomění, jak křehká je lidská existence a vztah k přírodě. Environmentální apel se dynamicky vyvíjí. Prvotní nenápadné dvojsmysly přicházející jako šeptavé zvuky bez konkrétního zdroje se postupně zintenzivňují do paradoxních či ironických zvolání napodobujících dikci online komunikace. Sound design klubového prostředí, specifická estetika textových zpráv na displejích a emoji dokreslují naléhavost výzvy k vzájemné spolupráci – v duchu tématu samotného EXPO – na utváření budoucí společnosti.