Ikonická spirála českého národního pavilonu je jednou z nejprominentnějších ukázek architektonického umu na celém EXPO 2025. Ještě před začátkem samotné výstavy si svou architektonickou výjimečností vydobyl první “nej” – český pavilon je totiž jedinou dřevostavbou svého druhu bez ocelové nosné konstrukce v celém Japonsku.
Podívejte se, jak pavilon vznikal 👇
V prosinci 2022, po více než dvaceti letech, kdy se české národní pavilony stavěly metodou Design & Build, se generální komisař české účasti na EXPO, Ondřej Soška, po konzultaci s odborníky z nejrůznějších oborů rozhodl vrátit k anonymní architektonické soutěži, podle které se stavěly pavilony například v Bruselu, Montrealu nebo právě Ósace v roce 1970.
Do soutěže se přihlásilo až 38 soutěžních týmů, z nichž odborná porota v čele se světově uznávanou architektkou Evou Jiřičnou vybrala v březnu 2023 vítězný design ve tvaru dnes již ikonické skleněné spirály od studia Apropos Architects ve spolupráci s Terezou Šváchovou.
Položení základního kamene a tradiční rituál Jichinsai
Než mohla být zahájena samotná výstavba českého pavilonu, předcházelo jí v květnu 2024 tradiční slavnostní zahájení – tzv. groundbreaking ceremony, tedy symbolické položení základního kamene přímo na českém pozemku na ostrově Yumeshima, a zároveň rituál Jichinsai, šintoistický obřad uklidnění božstev země.
Jichinsai je v Japonsku hluboce zakořeněnou tradicí, která se provádí před výstavbou jakékoliv nové budovy. Slouží k získání svolení od duchů místa – božstev, která obývají daný pozemek – a zároveň jako modlitba za hladký a bezpečný průběh stavby.
Český pavilon na EXPO 2025 v Ósace je výjimečný nejen svým architektonickým pojetím, ale i použitými materiály a technologiemi.
Jeho konstrukce je tvořena z moderních CLT panelů (křížem lepeného dřeva), které byly – stejně jako výrazná skleněná fasáda – vyrobeny přímo v Česku a následně dopraveny do Japonska po moři. Použité dřevo pochází z českých lesů a bylo zvoleno jako hlavní stavební materiál pro své ekologické vlastnosti – pomáhá aktivně pohlcovat oxid uhličitý (CO₂) a podporuje tak principy udržitelné výstavby.
Právě díky použití inovativní technologie CLT panelů se podařilo český pavilon postavit za pouhých šest měsíců – tedy dokonce o tři týdny dříve, než se původně plánovalo. Takto rychlý průběh výstavby překvapil nejen v Česku, ale i v Japonsku, kde konstrukce vyvolala rozsáhlé diskuze o moderní dřevěné architektuře a souvisejících stavebních předpisech.
Stavby bez ocelových konstrukcí jsou totiž v Japonsku velmi ojedinělé, proto CLT panely musely projít sérií náročných testů odolnosti, které provedli experti z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB). Výsledky potvrdily, že konstrukce dokáže bez problémů odolat i silnému zemětřesení nebo tajfunu, což je pro výstavbu v seizmicky aktivní oblasti klíčové.
Neméně náročnou součástí stavby je skleněná fasáda pavilonu, tvořená velkoformátovými deskami z českého skla o celkové hmotnosti 55 tun, které splňují přísné japonské normy. Jejich umělecké zpracování navazuje na staletou tradici českého sklářství, která je v Japonsku dlouhodobě obdivována, a zároveň působí jako výraz české kreativity schopnosti spojit řemeslné dědictví s inovací.
Díky pečlivému plánování, mezinárodní spolupráci, precizní české výrobě a dovednosti se to, co mnozí označovali za nemožné, stalo skutečností.
Dokonce až v deset tisíc kilometrů vzdálené Ósace a v rekordním čase.
Výsledkem je stavba, která světu představuje to nejlepší z české architektury, designu a řemesla – a zároveň dokazuje, že když se český talent a kreativita spojí s inovací a odhodláním, hranice – ať už geografické nebo technologické – mizí.
Zhotovitelem stavby je japonská společnost Daisue, která pavilon zároveň vybavila speciálními protizemětřesnými technologiemi, nezbytnými pro bezpečné fungování stavby v seizmicky aktivní oblasti.
Na samotné konstrukci se podílely společné týmy českých a japonských dělníků. Na přesné sestavení CLT panelů dohlíželi odborníci z české firmy A2Timber, kteří panely vyrobili ve spolupráci se společnostmi Stora Enso a NOVATOP.
Dominantní skleněnou fasádu vytvořila AGC Flat Glass Czech ve spolupráci s kreativním studiem Kolektiv Ateliers, které skleněné desky opatřilo originálním uměleckým vzorem. O jejich precizní instalaci se postarala česká firma WIEDEN.