Životní filozofie a bohaté oeuvre secesního umělce Alfonse Muchy (1860–1939) se staly inspiračním zdrojem výstavní koncepce. Pozdní díloTři věkyje vrcholnou esencí umělcova odkazu a filozofických aspektů, jež zněj vyplývají. Jeho platnost se klene od minulosti přes současnost až po budoucnost. Bezprostřední multisenzorický vjem z pomyslného stoupání diváka do vyšších sfér vlastního i kolektivního uvědomění skrze tvorbu současných umělců i abstraktně projektovaný rozměr absolutní lidskosti vMuchově dikci nachází svůj vrchol v poslední nice výstavy, kde se odhaluje intimní socha dívky. TakzvanýAkt na skálepředstavuje mladou ženu v meditativním spočinutí nad vodní hladinou, kterou secesní umělec vytvořil v raném období v ateliéru svého současníka Augusta Rodina v Paříži.